Jan Parandowski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Parandowski
Narození11. května 1895
Lvov
Úmrtí26. září 1978 (ve věku 83 let)
Varšava
Místo pohřbeníPowazkowský hřbitov
Povolánípřekladatel, spisovatel a klasický filolog
Alma materLvovská univerzita
OceněníZlatý Akademický vavřín
Řád znovuzrozeného Polska
velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
důstojník Řádu znovuzrozeného Polska
komandér Řádu umění a literatury
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Parandowski (11. května 1895 Lvov26. září 1978 Varašava) byl polský spisovatel, publicista a překladatel.

Byl synem profesora teologie Jan Bartoszewského. V roce 1923 absolvoval obor klasická filologie na Lvovské univerzitě. Byl redaktorem nakladatelství Alfreda Altenberga a přispíval do týdeníku Wiadomości Literackie. Od roku 1933 až do smrti byl předsedou polského PEN klubu a od roku 1962 místopředsedou Mezinárodního PEN klubu. Po druhé světové válce učil na Katolické univerzitě v Lublinu. V roce 1964 byl jedním ze signatářů Dopisu 34, požadujícího svobodu slova.[1]

Je autorem životopisů významných osobností, přeložil do polštiny Dějiny světa Herberta George Wellse a Homérovu Odysseiu. V roce 1924 vydal knihu Mitologia: Wierzenia i podania Greków i Rzymian, v níž seznámil polskou mládež se světem antických bájí. Ve starém Řecku se odehrává také Parandowského nejznámější román Olympijský disk (1933, v českém překladu vyšel roku 1972), za který získal bronzovou medaili v umělecké soutěži na Letních olympijských hrách 1936.[2]

Parandowski byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu v letech 1957 a 1959. Byl mu udělen Zlatý vavřín Polské literární akademie, Řád znovuzrozeného Polska a čestný doktorát lublinské univerzity. Ve varšavské čtvrti Bielany je po něm pojmenována ulice a polský PEN klub uděluje Cenu Jana Parandowského. Je pochován v Aleji zasloužilých na Powązkowském hřbitově.[3]

Jeho vnučkou je herečka Joanna Szczepkowska.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Przystanek Historia Dostupné online
  2. Polskie Radio Dostupné online
  3. Telewizja Polska Dostupné online
  4. Dzieje Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]